Aktuální počasí

Počasí dnes:

17. 10. 2017

poloj

Bude skoro jasno až polojasno. Ráno a dopoledne místy mlhy nebo zataženo nízkou oblačností. Denní teploty 18 až 22°C, při déletrvající mlze kolem 15°C. Noční teploty 10 až 6°C.

Svátek

Svátek má Hedvika

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Bechlín

leží v kotlině vysokých strání, které jsou vesměs porostlé lesem. Otevřená strana k cukrovaru v Dobříni propouští studené větry s mrazíky po jaru.
Letního času přichází bouře z tak zvaného „Babýho koutu“ od Prahy.
Písčitá pole směr - Hněvice - Předonín a „pode Gbely“, zvaná „Dílce“ osázena ovocným stromovým. Stavební památkou jest dřevěná věž u katolického farního chrámu Páně“
                                                 1929, Vít Jeník, obecní kronikář
 

#

     Původ názvu obce Bechlín odvozovali někteří od německého Bächlein (potůček), který obcí protékal. Pravděpodobnější je však původ od staročeského jména Bech, přesněji od jeho ženské formy Bechel a přídavného jména přivlastňovacího Bechelin (dvůr). V roce 805 vtrhly do Čech vojenské oddíly francouzského krále Karla Velikého a postoupily až za dnešní Mělník. V okolí Roudnice nad Labem se střetly s malým oddílem Čechů a jejich vůdce Becha zabily. Odtud souvislost s tímto staročeským jménem.

     První písemná zpráva o Bechlíně pochází z roku 1295, ale z archeologických nálezů je jisté, že obec existovala mnohem dříve. Podle knihy řídícího učitele Josefa Novotného Historické památky Bechlína z r.1886 se můžeme domnívat, že „Bechlín náleží mezi nejstarší od Slovanů zalidněné dědiny v Čechách“. Na konci 13. století byla obec rozdělena po sňatku tří dcer původního majitele na 3 části: kmenovou (bechlínskou), cítovskou (později knížecí dolnobeřkovskou) a hraběcí (hornobeřkovskou). Toto rozdělení trvalo až do roku 1918. Jako první majitelé těchto částí jsou uvedeni vladyka Oldřich z Bechlína, Bycen z Cítova a Zachar z Řísut. Z významnějších šlechtických rodů zde později vládli Trčkové z Lípy, Lobkovicové, Hartigové, Desfours-Walderodové a jiní.

#     Za nejstarší stavby v obci jsou považovány kostel sv. Václava a zvonice, jejíž základy pocházejí z 12. století. Výstavba kostela začala v první polovině 14. století. Již v roce 1352 je zdejší kostel připomínán jako farní. Prebysterium bylo vybudováno ve slohu gotickém, koncem 14. a začátkem 15. století k němu byla přistavena chrámová loď. 5.4.1663 celý objekt vyhořel a při opravě byl přestaven do nynější podoby pozdně barokního slohu. V letech 1780 - 1782 byla postavena nová fara. Roku 1850, za působení pátera Jana Zykla, byly v ceně 600 zlatých do kostela zakoupeny varhany. V této době proběhly i další opravy. K výměně oltáře a kazatelny došlo v letech 1888 - 1890. V roce 1992 začaly rekonstrukční práce značného rozsahu, kostel byl znovu otevřen 1. října 1994 slavnostní mší za účasti světícího biskupa pražského Fr. Lobkowice.

#     Další významnou pamětihodností obce je pseudorenesanční vila Augusta Švagrovského s hrázděným patrem, postavená ve švýcarském slohu. Vila byla zbudována v letech 1874 - 1875 místo původního přízemního stavení architektem Janem Zeyerem, manželem sestry Augusta Švagrovského, bratrem básníka Julia Zeyera. Zde často pobýval na pozvání svého přítele Augusta Švagrovského a jeho sestry Růženy, později provdané Fričové, spisovatel Jan Neruda. Trávil tu často i několik týdnů a čas věnoval nejen odpočinku, ale i práci - psal zde fejetony, vznikla tu celá básnická sbírka „Písně kosmické“. Hosty velkého mecenáše umění Augusta Švagrovského dále bývali básník Jaroslav Vrchlický, malíř Václav Brožík, cestovatel Emil Holub nebo houslový virtuos František Ondříček. Švagrovský tyto umělce nejen hostil, ale i financoval jejich zahraniční studijní pobyty a nakupoval jejich díla, především obrazy, které později věnoval městu Roudnice a které se staly základem dnešní Galerie moderního umění. Po smrti Švagrovských ve vile žila jejich dcera Josefka s manželem Františkem Vejdovským, universitním profesorem, významným českým zoologem. Jejich potmci o dům přišli po únoru 1948. V letech 1974 - 1993 budovu užívalo JZD Podřipsko, které provedlo vnitřní i venkovní opravy . V roce 1978 zde byl otevřen „Památník Jana Nerudy a Písní kosmických“ připomínající zdejší básníkův pobyt. Mezi exponáty byly Nerudovy rukopisy, různá vydání Písní kosmických, dobové dokumenty i fotografie, původní nábytek i některé osobní památky, např. Nerudův cvikr z pozůstalosti jeho hospodyně Anny Haralíkové. V roce 1994 byl celý objekt vydán v restituci potomkům rodiny Vejdovských a veškeré exponáty byly předány Okresnímu vlastivědnému muzeu v Litoměřicích.

#     Bechlínská škola je podle dostupných dokumentů jednou z nejstarších v litoměřickém okrese. První vyučování „normální školy“ se konalo 9.10.1786. Protože v obci v té době nebyla školní budova, propůjčil místní farář p. Jan Staněk jeden pokoj na faře a zde sám vyučoval. V roce 1789 byl do Bechlína dosazen první řádný učitel Josef Kuzebauch, jeho byt i učebna byli dočasně zřízeny v obecní chalupě čp. 56 (proti nynějšímu obecnímu úřadu). V roce 1794 byla postavena řádná školní budova (na místě nynějšího obecního úřadu) a roku 1800 k ní byla přistavěna jedna místnost jako byt pro učitele. Podle historických materiálů navštěvovali Bechlínskou školu i děti z Předonína, Horních Počapel a Libkovic, v roce 1790 bylo ke školní docházce přihlášeno 83 žáků. V roce 1861 už to bylo 182 dětí a školní budova začala být nedostačující. Po dlouhých jednáních byla v roce 1865 stará škola zbourána a na stejném místě postavena nová školní budova, která byla vysvěcena 15.10.1865. Tato budova sloužila jako škola až do roku 1927, kdy byla postavena škola nynější.


Předonín

 #                                                                                                                    Když koncem XIII. století vladyka bechelský provdal nejstarší ze svých tří dcer za pana Bycena z Cítova, dal jí upsat věnem třetinu svého majetku a mimo jiné také tři dvory kmetcí směrem od kopce zvaného „Kluk“ k obci Záluží. Tento díl majetku nazval podle dcery nejstarší, tedy přední „Przednin“(díl), z čehož brzo vsunutím samohlásky „o“ utvořilo se „Przedonin“ později „Předonín. Takto vznikl nejprve pouhý název dědiny za „Klukem“ směrem k Záluží rozložené, liduprázdné, hustě zalesněné, místy bažinaté a močálovité. Teprve potomci onoho prvního Bycena z Cítova se stali během XIV. století zakládáním dvorců a dosazováním hospodářů původci obce Předonína. Proto by také bylo marné hledat zde obdobné archeologické nálezy, jaké se podařilo objevit v Bechlíně. Občané byli převážně drobní zemědělci, k hlavním zemědělským odvětvím patřilo chmelařství a řepařství.

     Předonín patřil pod farní úřad Bechlín. Za školním vzděláním se také docházelo do sousedního Bechlína, škola byla v Předoníně postavena v r. 1893. 17.září 1893 byla vysvěcena a předána prvnímu správci školy panu učiteli Fr. Svobodovi. V roce 1957 se z učitelského bytu vybudovala druhá třída a v letech 1959 - 1962 se v obci postavila nová dvoutřídní škola, která pro nedostatek dětí byla v r. 1986 zrušena.